Jak nás ovlivňují naše neprožité emoce
Možná to znáš; něco tě zraní, naštve nebo vyděsí - ale nemáš prostor proto to projevit.
V práci se přece nemůžeš rozčílit, před dětmi nechceš plakat.
A tak to v sobě dusíš. Říkáš si, že to zvládneš. Jenže ono to nezmizí. Spíš naopak pěkně se to v nás hromadí.
Představ si balónek, do kterého foukáš vzduch. Foukáš, foukáš až je balónek na prasknutí. A tak nějak to funguje i s našimi emocemi.
Strach nás drží zpátky. Cítíme touhu něco změnit, ale v hlavě se ozývá: ,, A co když to nezvládneš ? A co tomu řeknou ostatní ?! " A tak raději zůstaneme na místě- i když jsme nespokojení.
Vztek nás často učili potlačovat. ,, Buď hodný, nehádej se." Jenže neprojevený vztek se mění v těle v napětí a bolesti v zádech, svírání na hrudníku a v žaludku.
Stres se skládá z každodenních maličkostí. Nestihneme termín, nestíháme vyzvednout děti, v práci toho máme nad hlavu a večer padáme únavou … a tělo jede na pohotovostní režim, jako bychom stále bojovali. s neviditelným nepřítelem.
Nespokojenost se pak stane kulisou našeho života. Přestáváme věřit, že to může být jinak.
JAK Z TOHO VEN ? Dobrá zpráva je, že i s emocemi se dá pracovat. Když si zpracuješ to co tě v životě tíží, život se ti promění.
Lidé často říkají: ,, Jako by mi spadl kámen ze srdce " najednou mají více energie, cítí se lehčí, vztahy se zlepšují.
A hlavně - začínají žít svůj opravdový život !
